
O víkendu 15 – 16.10 se konalo Mistrovství České republiky v lovu ryb udicí feeder ve Žďáře nad Sázavou na vodní nádrží Pilská. Velice jsem se těšil, jelikož to bylo moje vůbec první mistrovství.
Moc jsem si od toho ale nesliboval, protože závodím pravidelně teprve cca 4 roky a moje dosavadní výsledky za předešlé roky nebyly moc dobré. Konkurence byla skutečně veliká. Přihlásilo se 135 lidí nejen z České republiky. Na startovní listině nechyběli ostřílení závodníci ze Slovenska nebo z Polska.
Obsah článku
Trénink
Přijíždím v pátek v dopoledních hodinách, abych trénoval a vyzkoušel, jak a na co budou ryby reagovat. Trénink toho ale moc nenapovídá, protože se rybám zrovna dvakrát nechce. Nakonec se mi přece jen něco povedlo, ale moc chytrý z toho nejsem.

První kolo závodu (sobota)
Je tu sobota a losování. Systém losování byl takový, že se už v pátek večer nalosovala čísla, abych věděl z kterých sektorů budu v sobotu losovat (například 1 znamenalo A, B, C). Takže jsem vytáhl číslo 1 a už z pátku jsem věděl, že budu v sektoru buď A, B nebo C.
Sektorů bylo 9 po 15ti lidech. A už teď přemýšlím, jak daleko zhruba budu muset chytat, pokud bych náhodou vylosoval sektor A, kde se hodně trhá. Ikdyž ono ani B není extra výhra. K mému štěstí neštěstí mě los posílá rovnou na A2.
Martin Maťák mi radí a potvrzuje co jsem si myslel a plánoval: chytat minimálně 40 m, jelikož na 30 metrech je kamenný svah, či co. Nabízí se i chytat blíž, cca 25 m. Jenže do 30 m je tady celkem mělko. No nemám z toho áčka moc dobré pocity, ale počítal jsem s tím a slíbil jsem si, že jelikož je to poslední závod v sezóně, dám do toho maximum, čeho jsem schopen.
Jsem na místě, vše připraveno, zkouším proházet dno a při stahování lehce o něco zadrhnu. Klipuji tedy pruty dle plánu na 45 metrů, ať mám rezervu kvůli kamenné hraně. I tak bude potřeba krmítko zvednout rychle nahoru.
Je tu signál na krmení a za 5 minut zazní signál na chytání. Jdeme bojovat. Moji soupeři šli na bližší vzdálenost cca 25 – 30 metrů, ale jsou dlouho bez záběru. Já mám první záběry asi po 5ti minutách.
Nastává ovšem to, čeho sem se bál. Začínám váznout a bohužel trhám i celé montáže. Přicházím kvůli tomu o pár ryb, ale honem rychle všechno převazuji a konečně zase začínám chytat.
Nějaké ryby už mám vytažené, ovšem pořád se potýkám s váznutím a uřezáním návazců. A to i přes to, že mám ruce nad hlavou. Přestávám si dělat naděje na hezký výsledek. Nakonec se musím na své bedně hned po záseku postavit, abych ještě víc zvedl prut nahoru. Tak s rizikem ztráty rychle tahám ryby nahoru.
Je to riskantní a obtížné zdolávání. Vím, že nesmím povolit vlasec, jinak o rybu přijdu. Nese to své ovoce. Soupeřům 2 – 3 místa ode mě to tolik nebere, ale nemám moc čas je sledovat. Tak jen hádám. Ovšem po očku sleduji, že kolega o tři místa dál se posunul dozadu, cca na 50m a je asi jediný na dohled, kdo celkem pravidelně tahá.
Mám ale malý náskok a dokonce se ukazují i dva bonusoví kapříci, které s rukama vysoko nad hlavou a se skřípěním zubů zdolávám. Není to sranda a už mě dost bolí ramena. Nakonec je oba zdárně dostávám do podběráku. Se štěstím tahám i dva cejny, u kterých jsem nejprve uvízl krmítkem, ale podařilo se mi ho vysvobodit z kamenů i s rybou. Zdolal jsem dostatek ryb a je tu konec kola. Jsem zvědavý, co z toho bude. Nakonec, k mému údivu, svůj sektor vyhrávám. Mám fakt radost.

Druhé kolo závodu (neděle)
V neděli jdu na H11. Místo mi přijde mnohem lepší. Kvůli stromům chytám z vody. Bavím se se soupeři Pavlem Velebným a Petrem Balu Novotným, jak daleko budou chytat. Původně jsem měl plán 40 metrů. Ale oba mi oznamují, že jdou na 35 a 36 m, což můj plán hatí.
Nemůžu být na 40 metrech. Budu moc blízko a neudržím si rybu dostatečně dlouho, říkám si. Musím jít tedy dál. Rozhoduji se pro 45 metrů, ať mám dostatečný odstup a víc ryb pro sebe.
Záčíná závod a pořádně si to nakrmím, ať rybu trochu zastavím. Asi to funguje a záběry mám oproti ostatním podstatně dřív, dlouhodobě a pravidelně. Makám o sto šest a snažím se být rychlý. Postupně a pravidelně chytají i soupeři. Ryby mi berou moc hezky a vezírek se plní. Dokonce dostávám znovu i 2 bonusové kapry.
I vedle mě mají kapra. Když vedle mě Balu má čtvrtého, zprava Velebňák taky nějakého má a cca 4 místa ode mě Peťa Ondráček snad pátého, říkám si že jsem v háji s jedničkou. Soustředím se na chytání a snažím se moc nevěnovat tomu, co kdo kolem chytá.
Poslední hodinu je to už ale slabší a musím experimentovat s kombinacemi nástrah. Dokonce stříhám červy na kaši a dávám do krmení. Místo rázem opět ožívá, ale jen tak na 5 až 10 ryb a pak už je definitivně mrtvo. Posledních 10 minut už jsem se nedostal na rybu a je konec kola.
Mám z toho dobrý pocit a nakonec zjišťuji, že znovu vyhrávám svůj sektor. Mám velikou radost, mám součet 1+1 a trochu doufám, že bych mohl být na stupni vítězů. Bohužel, stejný výsledek mají i další 3 závodníci a jelikož mám nejnižší váhu, končím s bramborou, tedy na 4. místě. I tak je to pro mě ale VELIKÝ úspěch a jen doufám, že se mi podobně povede i v příštím roce.
Závěr
Toto mistrovství pro mě bylo velkou zkušeností a i poučením, že nikdy nic není ztraceno, dokud není definitivní konec. A i přesto, že to vypadá bledě, vedle mají víc kaprů, trhá se a člověk se cítí v koncích, je třeba dál na plno bojovat a nepolevit! Protože v obou kolech byl výsledek velice těsný a chybělo velice málo. Petrův zdar. Ivan Peťovský.













Ivane, gratuluji k parádnímu výsledku v hodně silné konkurenci. Kompletní výsledky MiČR jsou tady: http://feederpoint.cz/2022/10/18/vysledky-micr-lru-feeder-2022-pilska-nadrz/
Pavle díky moc ještě jednou 🙂