feeder a přesné náhozy

Když se mluví o přesnosti házení krmítka do co nejmenšího bodu a celkově přesném poctivém chytání, spousta lidí by si mohla říct, že už to není rybaření, ale spíš taková rybářská olympiáda.

Inzerce

Když nad tím tak přemýšlím, něco na tom bude. V každém sportu se sportovci snaží dosahovat co nejlepších výsledků. Třeba u hodu oštěpem do dálky se člověk snaží oštěp házet pokud možno co nejdál a snaží se to stále zlepšovat a házet dál a dál.

Je potřeba přesnost?

Feederař se zase snaží házet krmítko s návnadou co možná nejpřesněji to jde. Ať už chytá na jakoukoliv vzdálenost. Spoustu lidí možná napadne otázka: je to skutečně až tak potřeba? Copak rybě fakticky tak vadí, když budu mít rozkrmený flek 2×2 metry?

Skutečnost je taková, že hrozně záleží na dané situaci. Budu-li u vody sám, nebo kolem mě bude jenom hrstka lidí, nebo pokud mi jde o větší ryby, případně mám-li na chytání celý den a čas mě netlačí, tak na velké přesnosti vskutku nemusí záležet.

Přesné nahazování
Přesné nahazování se vyplácí

Pokud ovšem na chytání až tolik času nemám, popřípadě se budeme bavit o závodním chytání, pak je přesnost opravdu důležitá.

Musím se přiznat, že ani já jsem tomu před několika lety nepřikládal velkou váhu. Když jsem s feederem poprvé začal, chytal jsem klasicky na odhad. Prostě jsem nahodil a od oka jsem to nějak zastavil.

Krok první: klipování

Při běžném chytání to ničemu nijak extra nevadilo. Ryby jsem chytal a myslel jsem, že je to takto v pořádku. Postupně jsem se dostal k tomu, že jsem vlasec začal klipovat pomocí různých gumiček. Popřípadě jsem vlasec upevnil do klipu navijáku.

Klip na cívce
Klip na cívce

Tímto stylem jsem začal chytat stále častěji a začalo mě to skutečně bavit. Ryb jsem najednou začal chytat podstatně více, než do té doby. Bylo to neuvěřitelné. Ta efektivita chytání byla skutečně znát.

Házet, házet, házet

Ale není přesnost jako přesnost. Postupně jsem se začínal zajímat o závodní feeder a začal jsem zjišťovat, že moje přesnost není až tak dobrá, jak jsem si myslel.

Při běžném chytání nebyl rozptyl půl metru doleva doprava nijak zvlášť zásadní. Postupně jsem si začal uvědomovat a hlavně všímat toho, že moje ne úplně dobrá přesnost mi v závodech strašně ubírá skóre (větší prodlevy mezi záběry, menší počet chycených ryb).

Bylo potřeba se na to skutečně zaměřit a začít přesnost poctivěji trénovat. Jak ale pořádně trénovat chytání na přesnost?

Samozřejmě se dá chodit často k vodě, vybrat si na protějším břehu bod a nahazovat na něj. Ale stejně tak, jako třeba boxerovi nestačí jen a pouze dvakrát týdně chodit na trénink, ale musí trénovat i doma, tak i já trénuji přesnost doma.

Každý, kdo chytal na feeder se zaklipovaným vlascem, si už určitě všiml, že trefit krmítko vždy skutečně na jedno jediné malé místo, není až tak jednoduché, jak by se zdálo. A to i přesto, že má zaklipovaný vlasec.

A na čím větší vzdálenost nahazujeme, tím je přesnost horší. Postupným drilem to ale člověk dostane do rukou. Je ale moje přesnost opravdu tak dobrá, jak si myslím? Nejlepší je si svoji přesnost ověřit.

Na vodní hladině to vypadá jinak a člověk si říká, jak mu to jde. Když si ale na volném prostoru položím na zem třeba kýbl s objemem 20 l a zkusím se do něj trefit na 20, 25, 30 i více metrů, zjišťuji, že to až taková sláva není. Není až tak jednoduché udržet ruce a prut v rovině a hodit krmítko skutečně přesně.

Jak přesně položit montáž

Navíc udržet směr hodu je věc jedna, ovšem věc druhá je, naučit se při dorážení krmítka na klip následovat s prutem tah krmítka pokaždé stejně a tak, abych to dokázal krásně položit do stejného místa.

Je totiž ohromný rozdíl, zdali chytám s monofilním vlascem, nebo s pletenkou. Protože pletenka nepruží, je dorážení na klip mnohem ráznější a je třeba naučit se následovat pohyb prutu za krmítkem podstatně jemněji a plynuleji. Jinak se totiž stane, že si přitom prudším cuknutí můžu krmítko strhnout blíž k sobě.

Čím častěji ale házím do jednoho bodu, tím je přesnost lepší a lepší. Postupně jsem se naučil udržet směr a opakovaně jsem se začal trefovat. Chce to ale jediné – házet, házet a zase házet:) A věřte , byl jsem skutečně velice překvapen, jak moc může vadit trefit krmítko hloupých 50 centimetrů vedle. Při závodním feederu to mívá skutečně velký negativní efekt:/ A protože mě závodničina baví, chci se zlepšovat:)

Pohár pro kýblochyta
Pohár pro nejlepšího kýblochyta:)

Závěr

Tímto bych postupně ukončil moje úvahy o přesnosti. Tento článek nemá být o užitečných radách. Takových už bylo napsáno několik.

Chtěl jsem se pouze rozepsat o svých úvahách o přesném chytání na feeder a jakým způsobem vlastně ověřit, jak dobře skutečně umím házet na přesnost. Doporučuji si to zkusit a na hloupé pohledy sousedů se vykašlete:)

Ohodnoťte článek: 1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (10 hlasů, průměr: 4,60 z 5)
Loading...
Inzerce

5 KOMENTÁŘE

  1. Moc hezký článek Ivane. Dlouhou dobu chytám na přesnost ale tohle jsem ještě nezkoušel. Díky za tip.

  2. Sám mám starý „lavór“ (plechové umyvadlo) a občas trénuji. A vždy se znovu divím, co na 30 metrech dokáže udělat s 20 šňůrou vítr. Díky za článek, dál jsem ho přečíst manželce a kolegovi, ať vidí, že nejsem blázen sám

  3. Článek mne vážně zaujal.Diky za něj. Jdu najít starej kýbl a volný prostor. Aspoň zjistím jak na tom jsem.

PŘIDAT KOMETNÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno