V čem se liší feeder (klasický) a method feeder

Často se setkávám s dotazem jaký je rozdíl v method feederu oproti klasickému feederu. Rád bych v tomto článku popsal, jaké jsou z mého pohledu hlavní rozdíly v těchto dvou pojetích feederu.

Běžně se uvádí, že method feeder je hrubší a oproti klasickému feederu má blíž ke kaprařině. To ale nemusí vždy platit. I na method feeder můžete chytat s drobným háčkem s jedním nebo dvěma červy.

Naproti tomu i klasická průběžná feederová montáž s klecovým krmítkem se dá navázat nahrubo s větším háčkem a větší nástrahou pod háčkem.

Je tedy vůbec nějaký rozdíl mezi klasickým feederem a method feederem? Ještě než se budu věnovat tomu, co jak a proč funguje, začneme tím, jak se obě varianty feederového rybolovu chovají, jaké mají vlastnosti. Teprve později se budu zabývat tím, proč si myslím, že to tak je.

Method Feeder

Typická method feederová montáž se skládá z průběžného nebo poloprůběžného krmítka, návazce v délce 10 cm z vlasce 0,18-0,22mm nebo z pletené šňůrky. Do krmítka se dává vysoce atraktivní krmení nebo namočené pelety. Na háček se používá drobná potápivá nebo plovoucí nástraha výrazné barvy a příchuti.

Jaké se chová method feeder:

• method feeder podporuje samozásek
• když máme záběr, obvykle je ryba už píchnutá a stačí přiseknout
• method feeder je méně citlivý na signalizaci pohybu ryb u háčku, pokud nedojde k záběru
• buď máme plnohodnotný záběr, nebo nic
• nepočítáme-li přejezdy, je s method feederem méně planých a nesekatelných záběrů
• method feeder má omezené cílení pouze na druhy, které sbírají potravu na dně a těsně nade dnem, nejlépe funguje na kapry, případně další kaprovité ryby jako cejny, amury, líny a karasy.

Z těchto vlastností vyplývá jedna velká výhoda a jedna neýhoda method feederu. Tou výhodou je, že method feeder pomáhá při záběrech, které jsou špatně sekatelné.

To je podle mě jedna z nedoceněných výhod methodu. Pokud se mi nedaří trefovat záběry s klasickým feederem, přechod na method feeder může být nejsnadnější řešení.

Nevýhoda method feederu je v tom, že pokud zrovna nemáte záběr, nevíte, co se s vaší nástrahou děje. Proto bych nezačínal s method feederem při průzkumném lovu na novém místě.

V takových situacích se snažím co nejdříve získat nějaký kontakt s rybou. Klasický feeder oproti tomu v tomto dobře poslouží a lépe přenese na špičku pohyb ryb u nástrahy. I když to nemusí být sekatelné záběry, mám informaci o tom, že se něco děje.

Klasický feeder s košíkovým krmítkem

Montáž typická pro klasický feeder může být průběžná, kde je na hlavním vlasci průběžné krmítko (feeder košík) a pod ním návazec v délce 20-60 cm z vlasce 0,12-0,16 mm. Na drobný háček nastražujeme nejčastěji několik červů, zrnko kukuřice, nebo jiné drobné sousto.

Jak se chová klasický feeder:

• je citlivější na signalizaci = přenáší na špičku velké množství pohybů
• častěji se můžeme setkat s jemnými drbanci, které je obtížné zaseknout
• i při poctivých sekatelných záběrech je obvykle potřeba přiseknout, jinak záběr nemusíme proměnit
• menší množství záběrů jsou samozáseky, kdy se ryba sama dobře píchne a stačí přizvednout prut
• oproti method feederu máme s klasickým feederem možnost mnohem širšího zacílení na různé druhy ryb, včetně dravých ryb a ryb, které nejsou jen typické druhy dna

Úspěšnost záseku může být velmi dobrá i při použití průběžné montáže u klasického feederu. Často ale musíme chvíli zkoušet vhodnou délku návazce, průměr návazce, velikost nebo tvar háčku, velikost a typ nástrahy.

A pak také musíme umět správně trefovat záběry. Tedy rozlišit záběry, které se vyplatí zaseknout od ostatních pohybů špičky. Klasický feeder je skvělý pro všechny situace, kdy je pro nás důležitá, co nejcitlivější signalizace záběrů a pohybu u háčku.

Co dělá ten rozdíl

Popsali jsme si chování obou variant a teď se nabízí otázka, čím jsou ty odlišnosti způsobené. Mohou za to plochá krmítka, krátké návazce, rozdíly v krmení nebo nástrahách? Rozhodl jsem se ověřit si to malým experimerntem.

Experiment s montážemi

Byl jsem u vody a po hodině a půl se záběry od kaprů slušně rozjely. Ryby najely na moje krmné místo a záběry přicházely praidelně do 5-10 minut. Chytal jsem pouze jedním prutem na method feeder.

Nastala ideální chvíle pro můj pokus. Vytáhl jsem i druhý prut a na každý navázal jinou variantu montáže. Experiment spočíval v tom, převrátit obě metody naruby.

1. sestava: Na method feeder jsem navázal 30g ploché method krmítko, pod něj netypicky dlouhý návazec 30 cm o průměru 0,16 mm s háčkem vel. 12. Na háček jsem dal dva červy. Na krmítko jsem dal krmení složené ze základní kaprové směsi a strouhanky.

2. sestava: Na klasický feeder jsem použil 30g košíkové krmítko střední velikosti, krátký návazec v délce 10 cm, háček velikosti 10 a pod něj na vlasový přívěs potápivé boilie 12 mm. Do krmítka jsem použil namočené 2mm rybí pelety.

Výsledky experimentu

Záběry přicházely na oba pruty a rozdíl v počtu záběrů ani úspěšnosti nebyl u obou prutů nijak zásadní. Na obě varianty jsem chytil i několik cejnů. Záběry na method krmítko s dlouhým návazce byly poctivé hokejky. Několik záběrů však bylo do prázdna, kdy se špička prudce ohnula a hned narovnala.

U klasického košíku s krátkým 10 cm návazce byly záběry ještě o něco prudší, než u methodu s dlouhým návazcem. Častěji šly ryby při záběru přes brzdu. Několik takto rozjetých ryb opět při záběru spadlo.

Když to shrnu, obě montáže byly na rozkrmeném místě funkční, chytaly ryby. Měl jsem trochu horší úspěšnost záseku, než když jsem předchozí dny chytal s běžnými montážemi.

Pocitově mi přišlo, že montáž s košíkem a 10 cm návazcem se chová víc jako method feeder  a montáž s plochým krmítkem a delším návazcem zase více jako průběžná montáž s košíkem. Přišlo mi, že délka návazce má nakonec větší vliv než typ krmítka.

V době kdy jsou ryby aktivní, tak je větší prostor pro podobné experimentování s montážemi. Pokud by byla aktivita ryb slabá, mohlo by to mít výraznější vliv na celkový počet záběrů i úspěšně zdolaných ryb.

Závěr

Rozdíl v method feederu oproti klasickému způsobu chytání na feeder je podle mě pouze ve způsobu prezentace. Method feeder má také mnohem omezenější použití, co se týká druhů ryb, než klasický feeder.

Ale u těch druhů ryb, které se dají stejně dobře chytat na klasický feeder a method feeder, je podle mě zásadní rozdíl spíše v tom, jakou zvolíme celkovou taktiku, než jestli vybereme montáž method feeder nebo průběžný feeder s košíkem.

Měly bychom se rozhodnout, jestli budeme chytat jednotlivé ryby a aktivně je hledat, nebo se pokusíme stáhnout ryby na krmné místo. Další volbou může být, jestli se zaměříme jen na větší ryby, budeme se je snažit nějak selektovat, nebo se k nim budeme pochytávat  přes malé ryby, nebo nebudeme velikost ryb řešit vůbec a upřednostníme maximum záběrů.

Podle této taktiky pak můžeme volit montáž, která bude lépe vyhovovat. Vždy mohou fungovat různé varianty montáží a stylů. Důležité je však vybrat tu montáž, která bude pro danou taktiku nejefektivnější.

Mnoho rybářů má spojeno method feeder s hrubým kapro-feederem a klasický feeder naopak s jemnějším pojetím feederu. Potom je volba mezi method feederovou montáží a montáží s feeder košíkem  pro ně vlastně zároveň i volba mezi odlišnými taktikami lovu.

Dlouho jsem method feeder vnímal stejně. Ale poslední rok jsem začal více experimentovat s jemnějším pojetím method feederu a postupně se přikláním spíš k té myšlence, že method je jen jiný způsob prezentace nástrahy a se samotnou taktikou lovu nesouvisí až tolik, jak se může zdát.

Experiment s montážemi, který jsem popisoval, mi to sice nijak výrazně nepotvrdil. Ale ani nevyvrátil. Dál budu zkoušet různé styly chytání a časem možná zase napíšu, kam se můj pohled na method feeder posunul.