Je před námi další únorový víkend a rozhodujeme se, jak s ním naložíme. Tak jak je zvykem, beru telefon do ruky a volám Romanovi, který je náš trenér a dohadujem co a jak a kam. Pak obvolám kluky, že pojedeme vyzkoušet nový závodní úsek.
Volba padla na Labe v Neratovicích v nadjezí. Teploty v týdnu klesaly hluboko pod nulu, tak jsme byli zvědaví jak ryba bude reagovat. Věci jsme rozbalovali při mínus 3 stupních. Každý z nás měl nějakou taktiku, jiné krmení, ale ten den za celé dopoledne ani cuclej červ.
Jen jsme krásně u vody vymrzli a byli pěkně vyfoukaný, tak jsme v jednu hodinu to odpískali. Při balení na nás z druhé strany volal náš kamarád Fanda že to chce víš, kde je větší hloubka a že spíš se tam drží ryba. Po chvilce hulákání přes vodu máme zabaleno a jedeme domu.
Na druhý den si domlouváme, že pojedeme na vyzkoušený úsek Labe, aby si každý seknul. Podle přísloví změna místa, ryba jistá se nám zadařilo a každý si seknul. Největší radost jsem měl z malé plotičky, která si našla cestu k mým třem žížalám na velkou lopatu.
Byl to paradox dne. Lopaty braly na dvě pinky max jednoho červa na 18 háčku a když jsem na 16 pověsil tři hnojky, tak plotice dlaňové velikosti. Tak zase za týden od vody a po výstavě zdar.
(2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...
