Můj rok s feederem na “Moravském moři” – ÚNOR

0
533
Cejn z Pálavských jezer
Cílová ryba chycena

“Moravské moře”, přeloženo do češtiny Novomlýnské nádrže, které tvoří kaskáda tří vodních nádrží, byly vybudovány na dolním toku řeky Dyje v letech 1975 – 1989 na ploše 3 226 ha a patří zcela jistě mezi nejvýznamnější rybářské lokality celé jižní Moravy.

Známé jsou jak po celé České republice, tak i v zahraničí (v posledních letech např. díky prestižnímu kaprařskému závodu Stairs2Hell). Jsou pověstné úlovky obřích kaprů, sumců, candátů, ale i mnoha dalších ryb. Věřím, že každý si na jezerech najde to své.

Novomlýnské nádrže
Silueta Pálavy, tady jsem doma 🙂

Trošku teorie

Novomlýnské nádrže jsou tvořeny rybářskými revíry:
Rybářský revír Dyje 7
Horní (Mušovská) nádrž (Nové Mlýny I.) byla napuštěna v roce 1979 a zabírá plochu 531 ha (délka hráze 2 484m, max. hloubka 4m). Tato nádrž nese jméno zaniklé obce Mušov, která se však nacházela v místě střední nádrže.
Rybářský revír Dyje 6 – nesvazový
Střední (Věstonická) nádrž (Nové Mlýny II.) byla roku 1994 vyhlášena přírodní rezervací. Nádrž má plochu 1 033 ha a její maximální hloubka dosahuje 5,3m. Na jednom ze dvou ostrovů, které zde vznikly po napuštění nádrže, stojí zbytky kostela sv. Linharta, který byl součástí dnes již zatopené obce Mušov.
Rybářský revír Dyje 5
Největší ze tří Novomlýnských nádrží je Dolní (Novomlýnská) nádrž (Nové Mlýny III.) s plochou 1 668 ha s maximální hloubkou 7,8m.

Jak jsem již psal výše, věřím, že každý si na jezerech najde to své. Já se jako zarytý feederař na jezerech věnuji po dobu celého roku především lovu na feederové pruty. Rád bych Vám v menším seriálu článků popsal své zážitky, poznatky a zkušenosti z lovu na “Moravském moři”, soustavě vodních nádrží, které mi neuvěřitelně přirostly k srdci a cítím se na nich doma. Každý článek bude popisovat jednu či více vycházek v každém z měsíců v roce a to jakým způsobem v daném období na jezerech lovím a jaké mám úspěchy či neúspěchy.

Únor

Únor je pro mnoho rybářů měsícem, kdy je rybářské vybavení odloženo někde v koutě a na první vycházku při nízkých teplotách není ani pomyšlení. Mezi tyto rybáře se neřadím a když to počasí dovolí mé první vycházky v roce směřuji na Novomlýnské nádrže, kde se i v zimním, či brzkém jarním období dá skvěle zachytat.

V posledních letech, kdy jsou zimy mírné, je možné jezera s rybářským prutem navštěvovat téměř po celý rok. Hladina bývá souvisle zamrzlá jen po dobu několika dnů v roce a v místech, kde voda proudí (stará koryta řek) lze lovit i v těchto dnech, kdy jsou teploty delší dobu pod nulou.

Já obvykle začínám s feederem na Mušově počátkem února, kdy již hladina není pokryta ledem. Cílovou rybou je pro mě cejn, který na Mušově dorůstá krásných velikostí a je rybou, která je aktivní po celý rok. V únoru jsou tyto ryby pro mě číslo jedna.

Tři velcí cejni z Pálavy
I v únoru se dají nachytat krásné ryby – týmový trénink a 3 ryby, které zabraly téměř ve stejnou dobu

V zimním období, kdy se teploty pohybují kolem nuly, se držím několika základních pravidel, které jsou podstatné při každé feederové vycházce, ovšem v zimě častokrát rozhodují o úspěchu či neúspěchu. Prvním velmi důležitým aspektem je volba lovného místa, je třeba zvolit místo, kde se ryba v zimě přirozeně vyskytuje.

Na Mušově je často dobrým ukazatelem koncentrace rybářů v daném úseku. Není nutné chytat v jejich bezprostřední blízkosti, což by mohlo být naopak na škodu. Zbytečně byste měli “konkurenci”.

Stačí vyzkoušet lov v dané oblasti (přece jen jsou nádrže obrovské). Já mám již několik vytipovaných míst, na které se pravidelně vracím a vím, že šance na ulovení ryby je zde velká.

Únorová vycházka za cejny

Je polovina února, teploměr ukazuje ráno 1°C, polojasno a předpověď slibuje až 8°C, což je na únor nádhera, je čas vyrazit na ryby, a tak mířím na své oblíbené zimní místo na Mušově. Na místo přijíždím kolem 9h, rozbaluji věci a vše chystám. Krmení mám nachystáno z domu.

Jde o tmavou, kořeněnou a aromatickou směs bez hrubých částic určenou pro lov plotic, kterou jsem doplnil pouze hrstí soli a navlhčil již předchozí večer. Klipuji pro dnešek na 51m a na místo posílám 10 středních krmítek s minimem živé složky – masných červů.

Krásný únorový den na Mušově
Krásný únorový den na Mušově

Dalším ze stěžejních aspektů v zimním období je přesnost nahazování, ideální je zvolit si vzdálenost, ve které jsem si jistý, že budu dostatečně přesný, já obvykle volím vzdálenost mezi 40 a 60m dle síly větru.

Na protějším břehu si zvolím bod, na který nahazuji a snažím se jej co nejpřesněji trefovat, dohazovat do klipu a pokládat prut stále stejným způsobem (předejít velkému dopínání špičky kličkou navijáku).

Snažím se být aktivní a často přehazovat, v zimním období je to častokrát náročné a raději bych měl ruce v kapsách v teple, ale vím, že tak bych moc ryb nechytil :-). Interval přehazování volím dle aktivity ryb, v první hodině, kdy ryby nebývají moc aktivní, přehazuji klidně po 1 – 2 minutách po dopadu krmítka na dno.

Vzhledem k tomu, že přehazuji často není třeba používat velké krmítko, stačí menší či střední velikost abych ryby nepřesytil, ale stále opakovaně vytvářel pachovou stopu s malým množstvím krmení na dně na svém krmném místě a lákal tak na něj ryby.

Video: Jak krmení pracuje 80s po dopadu krmítka na dno v chladné vodě:

Čekání na záběr
Ryby si často dávají se záběry na čas

Na Mušově se mi často stává, že prvních 30 – 60 min nemám ani náznak záběru a vždy pochybuji, zda nedělám něco špatně a přemýšlím co změnit. Ve většině případů stačí pouze vydržet v přehazování, trefovat se co nejpřesněji na krmné místo a ryby do něj po nějaké době začínají pomalu najíždět.

To se nejprve projevuje drobnými pohyby špičky prutu. Dnes to trvá cca 40 minut a mám první záběr, který je na zimní období poměrně razantní, špička se několikrát ohne a já opatrně zasekávám spíše přizvednutím prutu.

Montáže

V zimním období totiž chytám velmi jemně. Jako závodník ve feederu to beru jako dobrý trénink lovu větších ryb na jemné náčiní. Vzhledem k lovné vzdálenosti volím nejčastěji medium pruty s navijáky vel. 30-40 s pletenou šňůrou pro lepší detekci záběrů, které jsou v zimě častokrát velmi jemné, i když na Mušově to nebývá pravidlem. Nejčastěji volím průběžnou montáž s délkou návazce 40-80 cm o průměru 0,08 – 0,12 mm s háčkem velikosti 18 – 12 dle aktivity ryb.

Dnes jsem začal s háčkem vel. 16 na návazci 0,10 mm dlouhém 60 cm, a proto zasekávám spíše pozvednutím prutu a zdolávám rybu opatrně. Užívám si souboje s pěkným cejnem kolem 45 cm, což je pro mě po zimě ryba, která opravdu potěší. Cejnovi zachutnali dva červení masní červi.

Cejn z Pálavských jezer
Cílová ryba chycena

Záběrů začíná přibývat a já vytahuji několik dalších cejnů v rozmezí 40-50cm, některým už začíná třecí vyrážka. Krátce po poledni, tedy asi po 2,5 hodiny lovu, ovšem začínají záběry slábnout až ustanou úplně, utišil se vítr a hladina je klidná jako zrcadlo, rozestoupily se mraky a svítí slunce, které má na únor velikou sílu.

Vypadá to, že to se cejnům dnes nelíbí. Začínám tedy vymýšlet, jak se jim dostat na zoubek. Zkouším zjemnit na návazec 0,08 mm / háček vel.16 a přestávám do krmení přidávat živou. Na háček putují 2 mrtví červi.

Mrtví červi
V zimě mi občas fungují lépe mrtví než-li živí červi

Tato změna mi přináší pěkného cejna, pak je ovšem delší dobu opět klid. Zkouším tedy sáhnout po „chemické laboratoři“ a používám postupně jak tekuté atraktanty, ve kterých máčím nástrahu v podobě živých či mrtvých červů, tak sypký posilovač, který přidávám v různém množství přímo do krmení.

Dříve jsem měl za to, že takto atraktivní krmení či nástraha patří spíše k teplým měsícům, ovšem již několikrát jsem si vyzkoušel, že i v zimním období není na škodu vyzkoušet tzv. „přiostřit“ 🙂

Dnes to funguje, přidávám do krmení sypký posilovač na bázi ovocné příchutě, zvětšuji sousto (3-4 červi) a nahazuji kousek mimo krmné místo. Nechávám nástrahu ležet delší dobu. Záběry přicházejí a jsou razantnější, myslím, že i ryby jsou o trošku větší. Daří se mi tímto způsobem dostat na břeh ještě asi 4 pěkné cejny.

Červi v krmení a krmítko se zadní zátěží
V průběhu lovu měním dávkování živé nástrahy či velikost krmítka

Můj čas, který mohu obětovat pro dnešní den rybám vypršel. Balím a vyrážím spokojeně domů. Dnes se mi podařilo chytit kolem 12 cejnů ve velikostech 40-55cm. Žádnou jinou rybu jsem nechytil.

V únoru se mi na Mušově daří chytat těchto ryb nejvíce, občas se mi podaří ulovit plotici, cejnka a výjimečně kapříka, karase či další druhy. Druhové složení se značně rozšiřuje v měsíci březnu, kdy přichází oteplení a zvyšuje se aktivita ryb. O tom, jakým způsobem a co chytám na Mušově v březnu ale až zase příště :-).

Závěr

Na závěr si dovolím krátké shrnutí mých poznatků, kterých se držím a které doporučuji vyzkoušet při zimním lovu na Mušově:

  • Zvolte k lovu vhodné místo
  • Chytejte přesně, aktivně a jemně
  • Zvolte kvalitní krmení, připravte si jej den dopředu
  • Vyzkoušejte změnit dávkování živé nástrahy do krmení (zkuste červy nastříhat)
  • Když ryby neberou neváhejte něco změnit
  • Vyzkoušejte atraktanty (sypké či tekuté posilovače)
  • Vyzkoušejte lov na mrtvé červy
  • Zkuste nástrahu popotáhnout po dně (může vydráždit rybu k záběru)
  • Dobře se oblečte, občas tam trošku fouká 🙂
Double cejnů na Mušově – únor 2020
Double cejnů na Mušově – únor 2020

Přeju Vám co nejvíc krásných dnů u Novomlýnských nádrží.

Za Maver feeder team Moravia
M. Koucký
Koudy

Ohodnoťte článek: 1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (7 hlasů, průměr: 4,43 z 5)
Loading...
Inzerce

PŘIDAT KOMETNÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno