Věčná otázka, kterou si pokládá snad většina nás, tichých bláznů. Nejčastěji si tuhle otázku klademe, když nám nic nebere. Namíchal jsem dobré krmení? Nepoužil jsem moc velkou nástrahu? Trefil jsem se do chuti ryb, počasí, správného místa, proudu? A jsou na místě, kam nahazuju vůbec ryby? Dnes už však díky pokročilé technice nemusí tyhle otázky zůstat bez odpovědí.
Vyzkoušel jsem malou podvodní nahazovací kameru, abych se pokusil zjistit odpověď na tuto základní otázku. V následujících videích si můžete prohlédnout podvodní záběry z okolí nástrahy. Je to taková exkurze pod hladinu.
Záměrně jsem vybral tři rozdílné druhy vod, abych si udělal obrázek mimo jiné i o tom, jak vlastně nástrahu ryby vnímají, jestli ji vůbec vidí, cítí, či jak se k ní chovají. Podívejte se tedy, jak to vypadá pod hladinou pískovny s čistou vodou, zarostlého slepého labského ramene a přímo v Labi v jeho hlavním korytě.
Obsah článku
Pískovna
Pískovny jsou zpravidla charakteristické svou čistou vodou a dobrou viditelností pod hladinou. Na záběrech můžete vidět, že jsem se poměrně šťastně trefil do místa, kde ryby byly a prakticky ihned se o mou nástrahu začaly zajímat.
Použil jsem takový „polo bobkařský“ způsob lovu, kdy jsem mezi kameru a nástrahu ještě přidal krmítko obalené krmením. Chtěl jsem zachytit, jestli se ryby budou zajímat nejdřív o jemné krmení a teprve potom o nástrahu.
Na záběrech je vidět, že kapři vlastně nerozliší, jde-li o nástrahu nebo krmítko. Jsou hladoví a pasou po všem, co zrovna spadne do vody. Všimněte si také, že i přes poměrně čistou vodu v pískovně a prvotní dobrou viditelnost na dně, jakmile kapři připlavou k nástraze, spustí okolo kamery takový tanec, že zvířený písek ze dna prakticky zakryje výhled.
Slepé říční rameno
Dalo se předpokládat, že na rozdíl od pískovny bude viditelnost pod hladinou slepého ramene horší. Na záběrech je vidět, že viditelnost je skutečně, pro mě až překvapivě, špatná. Nástraha ležící přibližně 30 až 50 cm od kamery není prakticky vidět.
V takovém prostředí tedy patrně hrají hlavní roli jiné rybí smysly než zrak. Život pod hladinou ukazuje sice ne tak čilý, ale přeci jen ruch převážně malých rybek, cejnků, plotic. Je vidět jak ryby zřejmě po čichu k nástraze připlouvají, víří kal ze dna a zkoušejí do nástrahy zobnout.
Řeka
Pro záběry z řeky jsem změnil montáž a krmítko přivázal až za kameru s cílem soustředit se na nástrahu a aktivity kolem ní. Záměrně jsem zvolil polo plovoucí nástrahu větší velikosti ve výrazných barvách, abych si ověřil reakce ryb a velikost ryb, které se o nástrahu pokusí.
Vzhledem k proudu řeky odpadl problém se zvířeným kalem ze dna a záběry jsou znatelně čistší. Okolo nástrahy je opět prakticky hned po nahození viditelná aktivita nejprve okounů, kteří připlavou na výzvědy, pak cejnků a plotic.
Cejni se vždy malou tlamkou pokusí hltnout menší plovoucí kuličku nástrahy, ale jakmile zjistí, že je nad jejich síly, nástrahu pouští. Na feederovém prutu je taková aktivita zpravidla vidět v podobě lehkého chvění špičky bez znatelného záběru.
Závěr
Exkurze pod hladinu mi leccos ukázala. Překvapením pro mě byla viditelnost. V jak slabých světelných podmínkách se ryby dokáží okolo nástrahy orientovat.
Zajímavým zjištěním pro mě bylo i to jak si ryby s nástrahou hrají. Nasají, vyplivnou a to i několikrát. Rybář musí mít tedy jemné náčiní a správně odhadnout i malé zachvění špičky, aby proměnil záběr.
Podvodní záběry jsou zajímavým materiálem, ale nečekejte od nich nějaký univerzální recept na úspěch. Každý den u vody je jiný a stoprocentní odpověď na otázku zda aktivita kolem nástrahy povede zrovna dnes k úspěchu nám žádná technická vychytávka nemůže dát.
(5 hlasů, průměr: 4,40 z 5)
Loading...
