U feederu je dostatečně ostrý háček nezbytný předpoklad úspěchu. Stalo se mi mnohokrát, když jsem chytal na plavanou, že krátce po zakrmení bylo snadné proměnit i jemné záběry.
Postupem času však záseky ztrácí na účinnosti. Rybu jen přizvednete ba ani neucítíte a takto může vypadat každý druhý záběr. Staly se snad opatrnějšími k naší nástraze? Možná, nicméně někdy stačí jen vyměnit návazec a problém je vyřešen.
A ve feederu to platí dvojnásob. Záběry s otupeným háčkem jsou často „nedotažené“ a špička zmrtví uprostřed nadějného cukání.
Obsah článku
Zkouška ostrosti
Když mám podezření na ztrátu ostří, nejprve přejedu palcem po špičce, směrem od obloučku. Pokud je špička lehce ohnutá ven na kteroukoli stranu – třebaže to nevidíme okem – bude nám to na prstu mírně drhnout.
To sice ještě neznamená, že je háček zralý na výměnu, ale měli bychom zbystřit a pokud jsou záběry nedotažené, raději dát nový. Osvědčený je také test s napichováním masných červů. Pokud nám po nastražení tzv. vytečou (pozor, může to být i horší kvalitou červů) je lepší háček vyměnit.
Má broušení smysl?
Diskutovaným tématem (spíše tedy v kaprařině) je dobrušování háčků. Myslím, že je důležité si uvědomit, že samotný vpich není ovlivněn jen tvarem hrotu, ale i jeho povrchem, potažmo hladkostí.
Pokud má hrot minimální plochu, bez nerovností, tak má i minimální tření, což usnadňuje vniknutí háčku. Proto se můžeme setkat s háčky, kde se povrchová úprava hrotu liší od zbytku těla.
Pokud tedy háček zbrousíme, přestože bude mít lepší tvar, tak narušíme povrch. Možná vám to přijde jako hloupost, že to nemůže mít vliv. Uznávám, je to spekulace. Ale kdoví, možná v zimě nebo když ryby slabě berou může i těch pár milimetrů rozhodnout.
Na co se zaměřuji
Jsou samozřejmě háčky kvalitní a méně kvalitní. Hned bych s dovolením vyloučil levné čínské výrobky. A není to jen kvůli ostrosti (každý háček je ostrý než se potká s kamenem), ale především kvůli zpracování očka.
Pokud totiž vážete háček s očkem lopatkovým uzlem (za mě nejspolehlivější spojení) nebo chytáte s vlasovou montáží je naprosto nezbytné, aby bylo očko plně dovřené, bez ostrých hran. Zvlášť pokud věříte slabším návazcům.
Viděl jsem to na vlastní oči, háček byl k nerozeznání od Gamakatsu A1 a cenovka pár desítek haléřů. No nekup to. Ovšem po prvním záseku mohl kamarád vázat znovu.
Dalším nešvarem, se kterým se setkávám i u lepších značek (např. Owner), je příliš velký protihrot. Přestože nejsem příznivcem lovu bez protihrotu, snad vyjma plavané a pstruhové přívlače, málo co mě dokáže na rybách tak znechutit jako mordovat se s rybou, které háček „přirostl“ k tlamě.
Takové háčky jsou nevhodné už z toho důvodu, že k jejich vpichu je třeba více síly a v první fázi záběru je ryby snáz vyklepou. A když už se chytí, tak je na břehu čeká dosti nepříjemná procedura.
Další věcí, která mě u vody dokázala hodně vytočit, byla kombinace příliš tenkého drátu a již výše zmíněného velkého protihrotu. Myslím teď konkrétně na háčky Venturieri.
Možná to byl problém pouze nějakého nepovedeného modelu, v každém případě se mi dvakrát stalo, že jsem zasekl, zdolal průměrného cejna a háček držel v horním pysku. A nešel ven. Držel a raději se celý zdeformoval než aby povolil. Větší ryba mi sice nezabrala, ale nejspíš vím, jak by to dopadlo.
Závěr
Možná to jsou jenom kusé informace, bez hlubšího poznání a výše zmíněné značky nechci ani vynášet ani hanět. Sice jsem přesvědčený, že cena je přímo úměrná kvalitě, ale nebudu to nikomu vnucovat.
Na závěr si dovolím zmínit svého favorita – Gamakatsu POWER CARP vel. 10, s jehož pomocí jsem zdolal prozatím největšího amura (84) a největšího kapra (70). Pokud vy si najdete svůj důvod, proč nějakému výrobci nebo typu věříte, bude to jedině dobře.
(2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...
